Edouard Chiline: Sovětské Rusko 20. až 30. let dvacátého století a romská renesance.

přednáška

17.12.2018 18:30

Display, Dittrichova 9, Praha 2

V důsledku revoluce v roce 1917 došlo v Rusku k rozsáhlým změnám, které měly dopad i na životy ruských Romů. Bohužel většina romistů a jiných odborníků, komentujících toho období, omezuje svou pozornost pouze na vznik romského divadla (1930) a překlady některých politických brožur a pamfletů do romštiny. Bylo to skutečně všechno? Neměli bychom být jemnější a přesnější při zpětném pohledu na danou dobu? Dnes, v době sociálních sítí a rychlého sdílení, nám kritické hodnocení nejen historických událostí přijde samozřejmé a snadné. Ale pro nomádské  minority, toulající se po staletí bez jakékoli návaznosti na vlastní dějinný zdroj, to byla vskutku neuvěřitelná událost. Naneštěstí kvůli životním podmínkám, věčnému boji o přežití a v mnoha případech i kvůli chybným předsudkům vůči psanému slovu, Romům chyběly dějiny, které by jim mohli pomoci spojit a upevnit romský národ. Oproti židovskému výrazu „Nikdy nezapomeň” by se jádro romské existence dalo vyjádřit slovy „Nikdy si nepamatuj”.

Vraťme se ale k zpátky k historii „NEP“ – takzvaná „Nová ekonomická politika“,  nastolená v roce 1921, opětovně zavedla prvek kapitalismu. Sovětský stát kontroloval hlavní hospodářská odvětví, jakými byli  těžký průmysl, bankovnictví a doprava, zatímco volný trh vzkvétal v menším měřítku. Soukromé podniky, restaurace, obchody, drobná výroba stejně jako převod některých větších podniků zpátky do rukou soukromníků byly zpět. Rolníkům bylo znovu umožněno pracovat na farmách za předpokladu, že tak učiní v rámci komunitního systému a omezí pracovní sílu na rodinné příslušníky. Zdanění nahradil systém výrobních kvót a stát si ponechal vlastnické právo na půdu.

Vzhledem k tomu, že jednou z ústředních vládních starostí byla obrovská negramotnost obyvatelstva, sovětská vláda spustila vzdělávací kampaň a zahájila reorganizaci systému školství. Vzdělání bylo bezplatné, ale zakládalo se na komunistické ideologii, kombinovalo studium a fyzickou práci. Možná zvláštní z dnešního pohledu, ale neruské národnosti a jiné minority byly pod sovětskou vládou oprávnění ke zřízení vlastních škol, program kterých se neměl rozcházet s oficiální politickou linií. Doktrína propojení komunismu a národnostních kultur měla nečekaně silný obrozenecký efekt. Po roce 1925, kdy sovětská vláda se konečně zdála být stabilizovanou, se země těšila krátkému období,  během kterého minority byly podporovány a nabádány k rozvíjení vlastních osobitých kultur.

Dne 20. února 1928 vydaly noviny Izvěstija vyhlášku VTZIK pod názvem Ústřední výbor všem Romům žijícím na území Ruské federaci, doporučující změnu životního stylu z kočovného na usedlý. Zároveň všechny orgány byly povinny poskytnout Romům pozemky, na jejichž území budou založena zemědělská družstva.

Díky revolučnímu důrazu na obecné mezikulturní propojení a akcentu na vzdělání Romů vznikla v roce 1929 literární skupina Romengro lav (Romské slovo). Mezi jejími členy byli Ivan Rom – Lebeděv, M. Polyakovová, N. Duadorovová, K. Alekseevová, A. Polyakov, G. Lebeděv a mnoho dalších. Cílem skupiny bylo „posílit jazyk a vytvořit romskou literaturu”. Umění, hudba a divadlo zažívaly velké oživení a umělci se těšili obrovské tvůrčí svobodě. První významnou událostí v romském umění se stala premiéra hry Včera a dnes v roce 1931 ve světově prvním romském divadle Romen v Moskvě. Dané divadlo je dnes posledním přeživším útvarem připomínajícím tuto slavnou romskou renesanci a sovětskou snahu o rozvoj romského jazyka a vzdělání. Po pádu komunismu a rozpadu Sovětského svazu se ruští romští intelektuálové z různých skupin snažili o založení romských škol, ale vzhledem k současnému stavu ruského hospodářství a orgánům ztrativším o danou sféru zájem, nebylo toto úsilí zvlášť úspěšné.

Edouard Chiline pochází z romské komunity z Nižného Novgorodu v Rusku. Narodil se v roce 1968, studoval divadelní historii a filmový management na univerzitě při Moskevském uměleckém akademickém divadle. Věnuje se především filmu, kultuře a médiím. Je tvůrcem a vydavatelem Rombiblio, největšího online zdroje romské literatury, dostupného na www.rombiblio.ru. Jeho další projekty se týkají politické ekonomie mezinárodního filmového festivalu a celoevropské kinematografické migrace nadnárodního filmu. Edouard Chiline publikoval v široké škále filmových a mediálních časopisů, jeho výzkum byl financován Nadací Sorose a Nadací Next Page.

Přednáška bude v anglickém jazyce a bude tlumočena do češtiny.

Vstup zdarma

Akce probíhá ve spolupráci tranzit.cz

podpora: Ministerstvo kultury ČR, MČ Praha 2, Magistrát hl. m. Prahy, Agosto Foundation

Kija raťakeri škola Předlice

Fotka uživatele Na ulici nepůjdeme.

Historie boje za rovnoprávnost Afroameričanů II.

Druhá z trojice přednášek publicisty a redaktora A2 Matěje Metelce,
která proběhne v místě vystěhovávané ubytovny

Druhá přednáška o zápasu Afroameričanů za svobodu a rovnost bude věnována období od první světové války až po vrchol boje za občanská práva v půlce šedesátých let. Podíváme se na hlavní proud tohoto boje, jak jej zosobňoval Martin Luther King jr., na bojkoty a masové akce vedené zejména na americkém jihu. Těžiště přednášky ale bude v radikálním hnutí na severu, jak se formovalo v prostředí organizace Nation of Islam a zvláštní pozornost věnujeme jedné z nejvýznamnějších postav radikálního černého hnutí vůbec, charismatickému řečníkovi Malcolmu X.

15. červen v 19:00–21:00, Klíšská 53, Ústí nad Labem
Pořádá Na ulici nepůjdeme! a knihovna Romafuturismo

Kija raťakeri škola Předlice

Historie boje za rovnoprávnost Afroameričanů I.

První z trojice přednášek publicisty a redaktora A2 Matěje Metelce,
která proběhne v místě vystěhovávané ubytovny.

Boj za rovnoprávnost Afroameričanů se s plnou silou rozhořel až po druhé světové válce a jeho vítězné bitvy byly svedeny v šedesátých letech dvacátého století. Jeho podobu ale formovaly celé dějiny černochů v Americe počínaje otroctvím. Právě tahle zkušenost byla a dodneška zůstává východiskem pro vztah černé a bílé části Ameriky a pro boj proti rasismu a diskriminaci. První přednáška se proto zaměří na to, jak se černoši vlastně do Ameriky dostali, co je tam čekalo a jak začali po konci otroctví usilovat o rovnoprávnost.

7. červen v 19:00–21:00, Klíšská 53, 400 01 Ústí nad Labem, Česká Republika

Pořádá AMARE Předlice a knihovna Romafuturismo

Knihovna Romafuturismo!

Fotka uživatele Knihovna Romafuturismo.

Zahajujeme provoz Knihovny Romafuturismo! Knihovna v této chvíli čítá několik desítek svazků literatury Romů, o Romech a přidružených publikací s emacipačními tématy v romštině, češtině, slovenštině, ruštině, angličtině, francouzštině a dalších jazycích. V den zahájení budeme do sedmi od rána do sedmi do večera číst výjimečnou knihu Eleny Lackové Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou, líčící její dětství ve východoslovenské osadě, perzekuci slovenských Romů za druhé světové války a problematickou komunistickou politiku asimilace, která vsak přinesla mnohým Romům (včetně Eleny) společenský a materiální vzestup, večer zahraje Mary C, přijďte!

Romafuturismus

“NEPRIESTRELNÍ, ten život na nás páli svoje

náboje no dávno viem, že stali sme sa,

NEPRIESTRELNÝMI.

Zažili sme veci, ktoré dodali nám silu, je to moment

keď sme, NEPRIESTRELNÍ.

Nepadáme na kolená, nebojíme sa ničoho lebo my

sme, NEPRIESTRELNÍ. (Nepriestrelní).”

Refrén a slova ze skladby “Nepriestrelní” rappera P.A.T.a si můžeme bohužel přímo spojit s nedávnou tragickou událostí v Chomutově, kde byl z rasistických důvodů zastřelen čtyřiatřicetiletý Rom. Jako abstraktní metafora se tento text může blížit myšlence afrofuturismu, která vznikla v polovině minulého století ale je aktuální i v současné době.
Afrofuturismus popisoval situaci, ve které Afroameričané naleznou spravedlnost až ve vesmírné diaspoře existující mimo planetu Zemi. Vědecká fantastika se tak stala vizí naděje a útěchy před “bílým” útlakem.

Veřejná debata nad publikací Kateřiny Šedé Brnox / Průvodce brněnským Bronxem, 2016

Publikace má podobu průvodce 10-ti trasami po Cejlu a jeho okolí (Brnox) a od svého vydání v roce 2016 vzbudila řadu kladných i kritických ohlasů. Smyslem diskuze přímo v místech, jichž se kniha týká, bylo vyslechnout názory pozvaných účastnic a účastníků a následně o nich debatovat.

Diskuse se zúčastnili: Pavel Barša, politolog působící na Ústavu politologie FF UK a Ústavu mezinárodních vztahů, Lucie Faulerová, bohemistka a redaktorka publikace Brnox / Průvodce brněnským Bronxem, Ondřej Liška, ředitel Ashoky Česká republika, Miroslav Maixner, doktorand na Fakultě výtvarných umění v Brně, Ilona Németh, umělkyně a profesorka na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, David Oplatek, sociální pracovník, ředitel Občanské poradny Brno, Peter Pollák, vysokoškolský pedagog, Edita Stejskalová, politoložka, občanská aktivistka, Tomáš Ščuka, Youth Roma Parliament, absolvent policejní akademie, Kateřina Šedá, umělkyně, autorka projektu Brnox / Průvodce brněnským Bronxem. Moderoval Václav Drozd.

Diskuse byla pořádána ve spolupráci artyčok.tv, internetové platformy pro současné umění (www.artycok.tv) a tranzit.cz, iniciativy v oblasti současného umění.

Akce se konala 6.4. 2017 v restauraci Mikulášek (Elgartova 8, 614 00, Brno-Husovice)

CZECH
ENGLISH ROMANI CZECH