ROMAFUTURISMO

THE JOSEF SERINEK LIBRARY

The library of Roma literature is a collection of books and other works published by Roma authors. The library is mainly interested in European authors, but is planning to venture into non-European countries. A section of the library deals with the emancipation of other discriminated, oppressed ethnic groups, nationalities and cultures. This inequality is not only the result of racism but is bound up with
the current social and economic situation. The library is intended to be a political act rather than merely a specialist research facility into Roma culture and language. The books are a means of expression, a passionate statement from within rather than an airy view from without. The library is also a platform for encountering cultural and political themes, presenting Roma authors and personalities, etc. Its main aim is to involve Roma communities in such a way that they themselves become the driving force of the ensuing debates.

 

What is to be done?

The Studio of Visiting Artist cordially invites You to final exhibition project by the students of The Studio of Visiting Artist led by Alexey Klyuykov.
During the evening, the audience is invited to prepare one or more poems and join reading of leftist and emancipatory poetry prepared in the cooperation with Josef Serinak‘s library

Participatns:
Matěj Čech, Dávid Čerťanský, David Čumalo, Radu Daria, Dominik Forman, Matouš Hrbek, Ondřej Klavík, Ilona Koroman, Katriina Makela, Chiara Ramacciotti ,Vlada Ellia Shtroymish, Radoslav Stefanov, Marek Tišler a Alexey Klyuykov

Friday 13.12. 2019 from 6pm

Akce proběhne za podpory Magistátu hlavního města Prahy a tranzit.cz

Společné čtení nedokončeného románu Jožky Jabůrkové a následná debata k tématu levicového feminismu za účasti Ľubici Kobové.

24.11.2019, bistro Střecha, čtení románu od 13 do 19hod

od 19 hod přednáška Ľubici Kobové

Josefa Jabůrková (1896 – 1942) během svého života prošla mnoha zaměstnáními, od dělnice, ošetřovatelky, vychovatelky dětí po novinářku a členku pražského Ústředního zastupitelstva.
Její práce byla nerozlučně spjata s revolučním dělnickým hnutím, kterého byla přímou účastnicí a organizátorkou. Jabůrková jako jedna z předních levicových feministek se stala v roce 1929 redaktorkou časopisu Rozsévačka. Byl to list specificky ženský, přitom však politický, marxisticky zásadový. Vymezoval se vůči časopisům, které prezentovaly liberální feminismus, jako např. Hvězdy, Pražanky, Moravanky atd.
V Rozsévačce v roce 1929 zveřejňuje článek pod názvem: Za stejnou dřinu-nestejný plat, na konci kterého píše:
„…Je třeba, aby všechny pracující ženy se vzbouřily k mohutnému protestu, aby vytyčily všude svůj spravedlivý požadavek: „Za stejnou práci-stejnou mzdu” a vštípily si hluboce do paměti slova nesmrtelné Rozy Luxemburgové:
„Proletářka potřebuje politická práva, protože vykonává tutéž hospodářskou funkci jako muž-proletář. Stejně jako on udržuje stát, stejně se dře pro kapitál, jímž je stejně vyssávána a utlačována. Má tytéž zájmy a vyžaduje k jejich hájení těchže zbraní. Její politické požadavky tkví hluboko ve společenské propasti, dělící třídu vykořisťovaných od třídy vykořisťovatelů – nikoliv v rozporu mezi mužem a ženou, nýbrž v rozporu mezi prací a kapitálem”.

Pro časopis Rozsévačka Jabůrková napsala tři romány a vydala dětskou knížku “Evička v zemi divů” (hlavním záměrem knihy je výchova dětí k proletářskému internacionalismu).

Své romány psala především proto, aby čtenářkám dala takové čtení, které by je zajímalo a zároveň odtrhlo od tehdy velmi rozšířeného čtení limonádových románků, uveřejňovaných ve Hvězdě a ostatních buržoazních ženských týdenících. Tři romány vyšly pod názvem ,,Dítě lásky” (obsahem románu jsou osudy nemanželského dítěte), „Hanko zpívej!“ (děj se odehrává v období první světové války) a “Lásky Marty Tomanové”.

Román „Lásky Marty Tomanové“, který od ledna 1937 byl postupně vydáván v Rozsévačce, je svým dějem zasazen do období ostrých třídních a protiválečných střetnutí dělníků s fabrikanty a rakouskou státní mocí. Vykresluje atmosféru vlasteneckého nadšení při získání státní samostatnosti Československa, ale i hloubku zklamání, když moc převzala místo rakouské česká buržoazie. Hrdinka románu prožívá zklamání v manželství, v němž muž počítá hlavně s dobrou hospodyňkou, a navíc se postupně politicky dostává na druhou stranu barikády. Ukazuje její politické dozrávání, vstup do aktivní veřejné politické práce. Tento román nebyl dokončen, vycházel do té doby, než byla Rozsévačka na podzim roku 1938 zastavena.

Román je částečně autobiografický a byl Jabůrkovou psán pod pseudonymem Ida Ostravská. V jednom rozhovoru autorka odpovídá na otázku: „A teď přiznejte, proč je hrdinka (Marta Tomanová) právě z Ostravy?“ „Ostrava je má stará láska. Vzpomínám si živě na ten labyrint všemožných lidí, hlasů, řečí a nářečí, na město protikladů, milionářů a chudoby, na mramor barů a černá pohoří hald, rudě zářících v noci. A chcete ještě něco slyšet? Nuže i to vám povím. Můj pseudonym Ida Ostravská se také zrodil z Ostravy. „Ida-Strasse”- tak se jmenovala jedna ulice, kterou si živě představuji podnes. Dostala jméno po ženě velkého milionáře. A žili v ní lidé nejchudší. Vždyť i děti na sebe tam pokřikovaly: Ida-bída.“

Autorka románu sama vyrůstala v ulici „Ida–Strasse“ se svou nemocnou mámou,
proto pravděpodobně její hlavní činnost v životě se točila kolem emancipace a snahy o zlepšení sociálně-ekonomické situace žen a dětí především chudé dělnické třídy.
Zastávala se osamělých matek, jejichž situace byla v těch letech skutečně špatná, a vystupovala proti dobročinné činnosti funkcionářek národně socialistické lidové strany, jež nazývala „dámami ze sociálky“. Odmítala žebrotu a milodary pro děti a žádala práci pro jejich rodiče. Měla řečnické schopnosti a svými častými veřejnými vystoupeními na radnici si získala respekt politických protivníků. V roce 1938 navrhla zřídit Masarykův ostrov dětské radosti na Štvanici včetně hřiště, plovárny a divadla. Žádala také vybudování 3 000 levných moderních bytů pro sociálně slabé rodiny a domovy pro služebné s dětmi.

Josefa Jabůrková byla zatčena pražským gestapem hned v prvních dnes nacistické okupace. Po výsleších byla přesunuta do koncentračního tábora Ravensbrück v Německu. V táboře pokračovala v psaní, byla výraznou organizátorkou a iniciátorkou založení ilegální komunistické organizace. V roce 1942 Josefa onemocněla a byla přemístěná do tzv. „bunkru“, kde tragicky zemřela.

Dnes tato protifašistická bojovnice z ideologických důvodů upadla do zapomnění. I přes tragickou smrt Jabůrkové byl její pomník v Praze-Košířích v roce 1992 odstraněn a to bez vědomí autorky sochy Věry Merhautové. Po peripetiích byla socha znovu odhalena v roce 2002, ale na Olšanských hřbitovech.
Nezapomínejme na tuto přední feministku a bojovnici za sociální rovnost a pojďme společně číst nebo jen poslouchat román „Lásky Marty Tomanové“, ve kterém se odkrývá trochu jiná realita meziválečného období Československa, než je všeobecně známo. Ano, román se týká doby, která se nám zdá být velmi vzdálenou, doby před globálním kapitalismem a klimatickou krizí. Ukazuje však perspektivy solidarity a skutečného levicového feministického myšlení, které dnes musíme znovuobjevit.

Akce proběhne za podpory Magistátu hlavního města Prahy

Ke čtení se prosím zapisujte do tabulky zde: https://docs.google.com/document/d/1R0EnGW-_tCQiiXGdlZrG94v-RtlTGKSkkWgARquxcFs/edit?fbclid=IwAR10lLS3Z0ZuW-2QxLvRw2oNwG9WEY4WeobFpupLGUUkBnihHgQ0VUHVTCA

Přednáška a čtení spisovatele Alija Krasnići

Romové z krajin bývalé Jugoslávie mají v historii emancipace romského obyvatelstva jednoznačne prvotní roli, přesto v prostředí Čech a Slovenska je o této historii malé povědomí i v odborných kruzích.
Alija Krasniči je jedním z předních představitelů literatury na území bývalé Jugoslávie, je autorem více než 80 literárních děl v téměř každé literární formě.
Jednou z jeho prací je kniha věnovaná výběru poezie pod názvem Izabrane Pesme (Vybrané písně), která připomíná osobnost Slobodana Berberského (1919-1989). Berberski patřil mezi pionýry jugoslávské inteligence, jugoslávský hrdina, partyzán, spolubojovník Josefa Tita. Kromě toho, že byl významným spisovatelem, stal se také předsedou prvního Světového rómskeho kongresu, který se konal v Orpingtonu poblíž Londýna v roce 1971. Ve stejném roce byla založena Mezinárodní romská unie, která se opět rozhodla pro Berberského jako pro zástupce v roli prezidenta. Jednou z hlavních úloh novozaložené organizace bylo rozšiřování příkladu Jugoslávie jako státu s ukázkovým přístupem k Romům.
Alija Krasiči se na přednášce tuto velmi zajímavou historii pokusí přiblížit a mimo jiné představí svoji tvorbu, která je pro kontext nejen romské historie a současnosti (bez nadsázky) velmi důležitá.

Bližší informace o Alija Krasnići:
https://www.romarchive.eu/en/collection/p/alija-krasnici/

Akce proběhne za podpory Magistátu hlavního města Prahy a tranzit.cz

Zvuková dílna s Kreatonem v Chánově

13.3. a 10.4. / 16:00 – 18:30, Dům romské kultury

KREATON HRACÍ STŮL
“nahraj si svou skladbu”

Martin Tvrdý alias Bonus a Mary C vás zvou k hracímu stolu. Budete si u něj moci vyzkoušet různé moderní elektronické nástroje a nahrát, nazpívat nebo narapovat svojí skladbu.

Hrací stůl je interaktivní hudební instalace a specializovaný workshop pro děti i dospělé se zájmem o hudební tvorbu. Sestava moderního hudebního hardwaru, MIDI kontrolerů, synthezátoru, sampleru, efektových procesorů i jednouché verze Thereminu je propojena s počítačema pracuje s omezenou bankou zvuků a tím pádem má i laik možnost stylem “pokus omyl” brzy vytvořit vlastní skladbu. Vše je naprogramováno tak, aby k sobě jednotlivé zvuky a sekvence ladili. Hrací stůl se dá ale i rozpojit, aby mohli pokročilí zájemci prozkoumat jednotlivé nástroje po svém.
Hrací stůl je zážitkový workshop, který umožňuje pouhou hru s menšími dětmi i detailní zkoumání jednotlivých nástrojů a softwaru Ableton Live, se kterým jsou nástroje propojeny, v případě teenagerů nebo dospělých se zájmem o hudební tvorbu.

Knihovna Romafuturismo mění název a místo!

Knihovna se koncem roku 2018 přestěhovala z Prahy do Chánova (Most).
Název Romafuturismo odkazoval k teorii, která by mohla být pro lidi zbytečně komplikovaná, matoucí nebo moc akademická.
Na zákalde společné dohody s obyvateli Chánova, jsme se rozhodli pro název Knihovna Josefa Serinka.
Znovuotevření knihovny v Chánově proběhne 2.3.2019, podrobnosti a program budeme brzy avizovat.

Edouard Chiline: Soviet Russia in the 1920s - 1930s and the Roma Renaissance.

lecture

17.12.2018 18:30

Display, Dittrichova 9, Praha 2

Vast changes affecting the majority of Russian Roma took place in the wake of the 1917 Russian revolution. Regrettably, however, most Gypsiologists and others commenting on that period limit their attentions to the founding of the Romani theatre (1930) and the translation of some political brochures and pamphlets into Romani language. Is that so? Should we be more gentle and precise in looking back? Today, in the time of Facebook and Instagram we can criticize things that were happening in the past. But for the traveling minorities who were roaming the earth for centuries and never had a source of history past it was an incredible event. Unfortunately, due to the way of life, eternal struggle for survival and in many cases a misperception of written knowledge, Romani people lacked the literary past which could help to cement the nation. In this case as Jewish people were always saying – “Never forget”, the core of Romani existence was – “Never remember”.

Let’s step back to the history of NEP. The so called New Economic Policy implemented in 1921 reintroduced an element of capitalism. The Soviet state maintained control of major concerns such as heavy industry, banking and transport, while the free market flourished lower down the scale. Private enterprise – restaurants, shops, small-scale manufacturing and even the transfer of some larger enterprises to private hands was back. Peasants were allowed to work their farms again provided they did so within the communal system and restricted their labour force to family members. Taxation replaced the produce quota system and the state retained ownership of the land.

As one of the main government concerns was the immense illiteracy of the population, the Soviet government launched a literacy campaign and set about reorganizing the school system. Education was free of charge but subjected to the Communist ideology. It combined book-learning with physical labour. It’s sound bizarre today but under the communist government non-Russian nationalities and other minorities were authorized to set up their own schools in which teaching had to conform to official policies. The doctrine was one of fusing communism with national cultures with the unexpected effect of sparking a renaissance in the latter. From 1925, when Soviet control was felt to be securely established, the country enjoyed a brief period during which minorities were encouraged and supported in developing their distinctive cultures.

On the 20th February 1928, the newspaper Izvěstija published a decree issued by VTZIK All Union Central Committee to all Roma residing in the Russian Federationrecommending that they change their lifestyle from nomadism to sedentarism. It is also placed all authorities under obligation to provide Roma with land on which to establish agricultural cooperatives.

What is the most interesting in the context of my report is that due to the revolution, emphasis on promoting intercultural action in general and specifically, Romani education, the “Romengro lav” (Romani word) literary group came into being in 1929. Its members included Ivan Rom-Lebedev, M. Polyakova, N. Duadorova, K. Alekseeva, A. Polyakov, G. Lebedev and many others. The group’s objective was “to strengthen the language and to create a Romani literature”. The arts, music and theatre experienced a great resurgence and artists enjoyed enormous creative freedom. The first great event in the Romany arts was the 1931 debut of the play Yesterday and Today in the world’s first Romani theatre “Romen” in the Soviet capital. The Romen theatre is the only survivor of the glorious Romani renaissance and Soviet efforts to promote Romani language and learning. Following the fall of communism and the dissolution of the Soviet Union, Russian Romani intellectuals from various groups have endeavored to set up Romani schools but given the current state of the Russian economy and the authorities’ lack of interest these efforts have not been particularly successful.

Edouard Chiline comes from the Romani community of Nizhny Novgorod, Russia. He was born in 1968 and studied theatre history and film management at the Moscow Art Theatre School. His main work so far has been on issues of film, culture and media. He is the creator and publisher of Rombiblio, the biggest online source of Romani language literature, available at www.rombiblio.ru. Further projects relate to the political economy of international film festival, trans-national cinema and pan-European cinematic migrations. Edouard Chiline has published widely in a variety of film and media journals. His research has been funded by the Soros Foundation and the Next Page Foundation.

Lecture will be held in English and will be translated to Czech.

Free entrance

Event is in the cooperation of tranzit.cz

support: Ministerstvo kultury ČR, MČ Praha 2, Magistrát hl. m. Prahy, Agosto Foundation

Kija raťakeri škola Předlice

The history of the Afro-American struggle for equality II.

The second of a series of three lectures by the columnist and editor of A2 Matěj Metelec,
which shall take place on the site of the evacuated boarding house.

The second lecture on the struggle of Afro-Americans for freedom and equality shall focus on the period from the First World War to the heat of the battle for civil rights in the mid 1960s. We shall look at the main current of this battle, as personified by Martin Luther King jr., at the boycotts and mass events held especially in the American South. However, the lecture shall centre chiefly upon the radical movement in the North, as it formed within the environment of the Nation of Islam organisation, and we will devote special attention to one of the most important figures of the radical black movement of all time, the charismatic speaker Malcolm X.

15 June, 19:00–21:00, Klíšská 53, Ústí nad Labem
Organised by Na ulici nepůjdeme! And the Romafuturismo Library

Kija raťakeri škola Předlice

The history of the Afro-American struggle for equality I.

The first of a series of three lectures by the columnist and editor of A2 Matěj Metelec,
which shall take place on the site of the evacuated boarding house.

The Afro-American struggle for equality erupted in its full force after the Second World War, and its victorious battles were waged in the 1960s. However, it was formed by the entire history of blacks in America, beginning with slavery. It was precisely this experience that was and remains to this day the basis of the relationship between black and white America, and the struggle against racism and discrimination. For this reason, the first lecture focuses on how blacks first came to America, what awaited them there and how after the end of slavery they began to struggle for equality.

7 June, 19:00–21:00, Klíšská 53, 400 01 Ústí nad Labem, Czech Republic

Organised by AMARE Předlice and the Romafuturismo Library

Romafuturismo Library!

Fotka uživatele Knihovna Romafuturismo.

We are opening Romafuturismo Library! At these days there are dozens of books from Roma writers, about Roma people and other publications with emancipatory topics in Romany, Czech, Slovak, Russian, English, French and other languages. In the day of opening we will be reading whole day - from 7 am till 7 pm and exceptional book of Eleny Lackové I was born under a happy star.At the evening there will be an opening party with a selection of music by Mary C, come!

1 2

ENGLISH
CZECH ROMANI ENGLISH