Romafuturismus

“NEPRIESTRELNÍ, ten život na nás páli svoje

o patroni, imar čirla

amen našťi viľinen

predžidžiľam ajci, hoj sam olestar zoraleder, oda hin momentos,

hoj amen našťi viľinen.

Na peras pro khoča, na daras ňisostar, bo amen

sme, NEPRIESTRELNÍ. (Nepriestrelní).”

Refrén a slova ze skladby “Nepriestrelní” rappera P.A.T.a si můžeme bohužel přímo spojit s nedávnou tragickou událostí v Chomutově, kde byl z rasistických důvodů zastřelen čtyřiatřicetiletý Rom. Jako abstraktní metafora se tento text může blížit myšlence afrofuturismu, která vznikla v polovině minulého století ale je aktuální i v současné době.
Afrofuturismus popisoval situaci, ve které Afroameričané naleznou spravedlnost až ve vesmírné diaspoře existující mimo planetu Zemi. Vědecká fantastika se tak stala vizí naděje a útěchy před “bílým” útlakem.

Vakeraha pal oda, či o Roma tiš šaj šunen o afrofuturisticko konceptos sar vareso, so džanen tiš the save historicka momenta andro afroamericko uprehazdľipen šaj den le Romen e inšpiracija andre ala ďivesa. 

Kamas te del duma pal romaňi nacija the te irinel nevi historija, savi dikhela pre emancipacija, pal romano oralno barvaľipen (paramisa), kaj o Rom khelel furt avri. Pal romano rappos, savo avka sar tradično kaľi muzika kamel te phenel pal o bibachtaľipen the hin les ambicija te avel inštrumentos, savo šaj vareso visarel adaj the akana.

Vičinďam:

Ytasha L. Womack (USA), hiňi literatka, filmarka, khelel the rodel neve droma. Lakeri genďi Afrofuturism: The Word og Black Sci Fi and Fantasy (diňa avri Chicago Review Pres, 2013) rodkerel andre kaľi sci-fi kultura, kalo komiksos the oda, so amenge phenel o futurismos. Irinďa ašarde gende Post Black: How a New Generation is Redefining African American Identity a Rayla 2212. Hiňi jekh le editorkendar hiphopovo antologijatar Beats, Rhyme & Life: What We Love and Hate About Hip Hop. Kerelas buťi paš aver tiš pro filmi Love Shorts (scenaris / produkcija) a The Engagement (režia). Kada berš pes chudel te kerel lakero filmos Bar Star City (režia / scenaris). E Ytasha študinelas Clark Atlanta Univerzity the tiš o manažmentos kulturne džanibena pre Columbia College. Dživel andro Čikagos.
——————————
e Edita Stejskalovo (CZ), študinelas e politologia, socialno politika the socialno buťi pre Masarykovo univerzita Bernate. But berš bajinel pal e problematika pašal o Roma. Andro berš 2006 kerďa manušengero jekhetaňiben Zvůle práva, savo delas o vast manušenge, save has marde la diskriminacijaha. O jekhetaňiben has tiš aktivno andro projektos Společně do školy. O projektos bajinelas te romane čhavore na phiren, te na kampel andro prakticka školi. Kerelas buťi andro but organizaciji the uprehazdľipena. Andro berš 2013 lake o Hnutí Ano diňa e nominacija pre pozicija náměstkyně ministerstva pro lidská práva. Andro berš 2013 kerelas sar poradkyňa paš e ministriňa vaš o „místní rozvoj pro oblast sociálního bydlení.“ Akana kerel sar šeraľi andro socialne služby andre ostravsko na rajipneskeri organizacija Centrom the paš oda kerel eksterno buťi andre bruselsko na rajipneskeri organizacijaha ERGO, savi kamel te bararel politicko partipacija andro na rajipneskero sektoris andro maškarthemutno kontekstos.
——————————
Michal Mižigár (CZ), phirďa avri e romistika pre FFUK Prahate, phirel te vakerel the del goďi pal romaňi kultura the historija. Hino andro jekhetaňiben Miret, savo del o vast romane čhavorenge the terne manušenge khatar na lačhe socialne thana andre Čechiko the Slovačiko repubľika. But berš kerel e buťi andro Slovo 21 the andre nadacija OSF Praha, kaj del o vast romane študentenge pre SŠ the VŠ andre Čechiko repubľika.
——————————
Jan Čonka (SK), biznismenos, savo kerďa internetovo radiovos Gipsy.sk the o vidavateľstvos kaj gejľa avri e genďi Krajina Romov I., savi irinďa o Ladislav Čonka Popalu u dine la avri andro berš 2014. Andre genďi o autoris irinel sar ačhiľa e Luma the interesantno romaňi vizija irinďa sar mitos/purano vakeriben – čačipen-načačipen. E autorsko genďi užarelas kim la dena avri biš berš, u o vast le literatoske diňa leskere phraleskero čhavo. E Daniela Hivešovo Šilanovo, redaktorka andro Romano nevo ľil, ašunďi slovensko publicistka the literatka e genďi but ašarelas the le literatoha pre genďi tiš kerelas.
——————————
Eva Danišová (CZ), angluňi literatka the manušňi, savi prethovel andre romaňi čhib. Phirelas pre Evangelicko akademia Prahate. Andro eňavardešberšengere berša phirelas pre medialno kurzos pre Vyšší odborná škola publicistiky Prahate. Akor chudľa te kerel tiš le romane periodikenca, the akana thovel andre romaňi čhib vaš jekhe čhoneskero žurnalis Romano voďi/Romská duše. Hiňi maškar anglune manuša ke amende, save thoven o lava andre romaňi čhib. Korkori chudľa te irinel, sar has avri vičimen literarno suťaža Cena Mileny Hübschmannové andro berš 2007. Lakeri literatura dine avei andro žurnala Amaro lav, Romano kurko, Lačho lav, Romano džaniben Tvar the aver. Hiňi maškar o autorki, save irinenas džuvľikaňi próza andro sborňikos: Slunce zapadá už ráno (diňa avri e Knihovna Václava Havla, Prahate 2014).
——————————
P.A.T: aka Pouličný Autor Tonov (SK), raperis, jekh dženo andre skupina MPP. Hino interesantno vaš peskero rapos, savo sikhavel alaďiveskere pharipena u romaňi komunita paťal leskere lava. Hin les lačhi reputacija pre slovensko scena. P.A.T hino dikhlo sar baro talentos the jekh dženo, savo šaj sikhavel, save dromeha slovensko rapos šaj džal. Akana kerel solovo albumos, savo džala avri pro labelu Pozor Records kada berš. O labelis thoďa ašundo raperis Rytmus, savo terne raperiske diňa o vast.

16.6. 2017 19:00
tranzitdisplay
Dittrichova 9, Praha

Pořádá knihovna Romafuturismo a tranzit.cz

Lasă un răspuns

Adresa ta de email nu va fi publicată. Câmpurile obligatorii sunt marcate cu *

ROMANI
CZECH ENGLISH ROMANI