O ačhibena

Generic selectors
Exact matches
Te rodel pal o nav
Hledat
Search in posts
Hledat podle autora

Společné čtení nedokončeného románu Jožky Jabůrkové a následná debata k tématu levicového feminismu za účasti Ľubici Kobové.

24.11.2019, bistro Střecha, čtení románu od 13 do 19hod

od 19 hod přednáška Ľubici Kobové

Josefa Jabůrková (1896 – 1942) během svého života prošla mnoha zaměstnáními, od dělnice, ošetřovatelky, vychovatelky dětí po novinářku a členku pražského Ústředního zastupitelstva.
Její práce byla nerozlučně spjata s revolučním dělnickým hnutím, kterého byla přímou účastnicí a organizátorkou. Jabůrková jako jedna z předních levicových feministek se stala v roce 1929 redaktorkou časopisu Rozsévačka. Byl to list specificky ženský, přitom však politický, marxisticky zásadový. Vymezoval se vůči časopisům, které prezentovaly liberální feminismus, jako např. Hvězdy, Pražanky, Moravanky atd.
V Rozsévačce v roce 1929 zveřejňuje článek pod názvem: Za stejnou dřinu-nestejný plat, na konci kterého píše:
„…Je třeba, aby všechny pracující ženy se vzbouřily k mohutnému protestu, aby vytyčily všude svůj spravedlivý požadavek: „Za stejnou práci-stejnou mzdu” a vštípily si hluboce do paměti slova nesmrtelné Rozy Luxemburgové:
„Proletářka potřebuje politická práva, protože vykonává tutéž hospodářskou funkci jako muž-proletář. Stejně jako on udržuje stát, stejně se dře pro kapitál, jímž je stejně vyssávána a utlačována. Má tytéž zájmy a vyžaduje k jejich hájení těchže zbraní. Její politické požadavky tkví hluboko ve společenské propasti, dělící třídu vykořisťovaných od třídy vykořisťovatelů – nikoliv v rozporu mezi mužem a ženou, nýbrž v rozporu mezi prací a kapitálem”.

Pro časopis Rozsévačka Jabůrková napsala tři romány a vydala dětskou knížku “Evička v zemi divů” (hlavním záměrem knihy je výchova dětí k proletářskému internacionalismu).

Své romány psala především proto, aby čtenářkám dala takové čtení, které by je zajímalo a zároveň odtrhlo od tehdy velmi rozšířeného čtení limonádových románků, uveřejňovaných ve Hvězdě a ostatních buržoazních ženských týdenících. Tři romány vyšly pod názvem ,,Dítě lásky” (obsahem románu jsou osudy nemanželského dítěte), „Hanko zpívej!“ (děj se odehrává v období první světové války) a “Lásky Marty Tomanové”.

Román „Lásky Marty Tomanové“, který od ledna 1937 byl postupně vydáván v Rozsévačce, je svým dějem zasazen do období ostrých třídních a protiválečných střetnutí dělníků s fabrikanty a rakouskou státní mocí. Vykresluje atmosféru vlasteneckého nadšení při získání státní samostatnosti Československa, ale i hloubku zklamání, když moc převzala místo rakouské česká buržoazie. Hrdinka románu prožívá zklamání v manželství, v němž muž počítá hlavně s dobrou hospodyňkou, a navíc se postupně politicky dostává na druhou stranu barikády. Ukazuje její politické dozrávání, vstup do aktivní veřejné politické práce. Tento román nebyl dokončen, vycházel do té doby, než byla Rozsévačka na podzim roku 1938 zastavena.

Román je částečně autobiografický a byl Jabůrkovou psán pod pseudonymem Ida Ostravská. V jednom rozhovoru autorka odpovídá na otázku: „A teď přiznejte, proč je hrdinka (Marta Tomanová) právě z Ostravy?“ „Ostrava je má stará láska. Vzpomínám si živě na ten labyrint všemožných lidí, hlasů, řečí a nářečí, na město protikladů, milionářů a chudoby, na mramor barů a černá pohoří hald, rudě zářících v noci. A chcete ještě něco slyšet? Nuže i to vám povím. Můj pseudonym Ida Ostravská se také zrodil z Ostravy. „Ida-Strasse”- tak se jmenovala jedna ulice, kterou si živě představuji podnes. Dostala jméno po ženě velkého milionáře. A žili v ní lidé nejchudší. Vždyť i děti na sebe tam pokřikovaly: Ida-bída.“

Autorka románu sama vyrůstala v ulici „Ida–Strasse“ se svou nemocnou mámou,
proto pravděpodobně její hlavní činnost v životě se točila kolem emancipace a snahy o zlepšení sociálně-ekonomické situace žen a dětí především chudé dělnické třídy.
Zastávala se osamělých matek, jejichž situace byla v těch letech skutečně špatná, a vystupovala proti dobročinné činnosti funkcionářek národně socialistické lidové strany, jež nazývala „dámami ze sociálky“. Odmítala žebrotu a milodary pro děti a žádala práci pro jejich rodiče. Měla řečnické schopnosti a svými častými veřejnými vystoupeními na radnici si získala respekt politických protivníků. V roce 1938 navrhla zřídit Masarykův ostrov dětské radosti na Štvanici včetně hřiště, plovárny a divadla. Žádala také vybudování 3 000 levných moderních bytů pro sociálně slabé rodiny a domovy pro služebné s dětmi.

Josefa Jabůrková byla zatčena pražským gestapem hned v prvních dnes nacistické okupace. Po výsleších byla přesunuta do koncentračního tábora Ravensbrück v Německu. V táboře pokračovala v psaní, byla výraznou organizátorkou a iniciátorkou založení ilegální komunistické organizace. V roce 1942 Josefa onemocněla a byla přemístěná do tzv. „bunkru“, kde tragicky zemřela.

Dnes tato protifašistická bojovnice z ideologických důvodů upadla do zapomnění. I přes tragickou smrt Jabůrkové byl její pomník v Praze-Košířích v roce 1992 odstraněn a to bez vědomí autorky sochy Věry Merhautové. Po peripetiích byla socha znovu odhalena v roce 2002, ale na Olšanských hřbitovech.
Nezapomínejme na tuto přední feministku a bojovnici za sociální rovnost a pojďme společně číst nebo jen poslouchat román „Lásky Marty Tomanové“, ve kterém se odkrývá trochu jiná realita meziválečného období Československa, než je všeobecně známo. Ano, román se týká doby, která se nám zdá být velmi vzdálenou, doby před globálním kapitalismem a klimatickou krizí. Ukazuje však perspektivy solidarity a skutečného levicového feministického myšlení, které dnes musíme znovuobjevit.

Akce proběhne za podpory Magistátu hlavního města Prahy

Ke čtení se prosím zapisujte do tabulky zde: https://docs.google.com/document/d/1R0EnGW-_tCQiiXGdlZrG94v-RtlTGKSkkWgARquxcFs/edit?fbclid=IwAR10lLS3Z0ZuW-2QxLvRw2oNwG9WEY4WeobFpupLGUUkBnihHgQ0VUHVTCA

Přednáška a čtení spisovatele Alija Krasnići

Romové z krajin bývalé Jugoslávie mají v historii emancipace romského obyvatelstva jednoznačne prvotní roli, přesto v prostředí Čech a Slovenska je o této historii malé povědomí i v odborných kruzích.
Alija Krasniči je jedním z předních představitelů literatury na území bývalé Jugoslávie, je autorem více než 80 literárních děl v téměř každé literární formě.
Jednou z jeho prací je kniha věnovaná výběru poezie pod názvem Izabrane Pesme (Vybrané písně), která připomíná osobnost Slobodana Berberského (1919-1989). Berberski patřil mezi pionýry jugoslávské inteligence, jugoslávský hrdina, partyzán, spolubojovník Josefa Tita. Kromě toho, že byl významným spisovatelem, stal se také předsedou prvního Světového rómskeho kongresu, který se konal v Orpingtonu poblíž Londýna v roce 1971. Ve stejném roce byla založena Mezinárodní romská unie, která se opět rozhodla pro Berberského jako pro zástupce v roli prezidenta. Jednou z hlavních úloh novozaložené organizace bylo rozšiřování příkladu Jugoslávie jako státu s ukázkovým přístupem k Romům.
Alija Krasiči se na přednášce tuto velmi zajímavou historii pokusí přiblížit a mimo jiné představí svoji tvorbu, která je pro kontext nejen romské historie a současnosti (bez nadsázky) velmi důležitá.

Bližší informace o Alija Krasnići:
https://www.romarchive.eu/en/collection/p/alija-krasnici/

Akce proběhne za podpory Magistátu hlavního města Prahy a tranzit.cz

Zvuková dílna s Kreatonem v Chánově

13.3. a 10.4. / 16:00 – 18:30, Dům romské kultury

KREATON HRACÍ STŮL
“nahraj si svou skladbu”

Martin Tvrdý alias Bonus a Mary C vás zvou k hracímu stolu. Budete si u něj moci vyzkoušet různé moderní elektronické nástroje a nahrát, nazpívat nebo narapovat svojí skladbu.

Hrací stůl je interaktivní hudební instalace a specializovaný workshop pro děti i dospělé se zájmem o hudební tvorbu. Sestava moderního hudebního hardwaru, MIDI kontrolerů, synthezátoru, sampleru, efektových procesorů i jednouché verze Thereminu je propojena s počítačema pracuje s omezenou bankou zvuků a tím pádem má i laik možnost stylem “pokus omyl” brzy vytvořit vlastní skladbu. Vše je naprogramováno tak, aby k sobě jednotlivé zvuky a sekvence ladili. Hrací stůl se dá ale i rozpojit, aby mohli pokročilí zájemci prozkoumat jednotlivé nástroje po svém.
Hrací stůl je zážitkový workshop, který umožňuje pouhou hru s menšími dětmi i detailní zkoumání jednotlivých nástrojů a softwaru Ableton Live, se kterým jsou nástroje propojeny, v případě teenagerů nebo dospělých se zájmem o hudební tvorbu.

Knihovna Romafuturismo mění název a místo!

Knihovna se koncem roku 2018 přestěhovala z Prahy do Chánova (Most).
Název Romafuturismo odkazoval k teorii, která by mohla být pro lidi zbytečně komplikovaná, matoucí nebo moc akademická.
Na zákalde společné dohody s obyvateli Chánova, jsme se rozhodli pro název Knihovna Josefa Serinka.
Znovuotevření knihovny v Chánově proběhne 2.3.2019, podrobnosti a program budeme brzy avizovat.

O Edouard Chiline: E sovjetsko Rusko 20. dži 30. berša andro bišto šel berša the e romaňi renesancija.

o vakeriben

17.12.2018 18:30

Display, Dittrichova 9, Praha 2

Sar has andro berš 1917 andre Rusko e revolucija (jekhezoros eňavar šel berš the deštheeft a) ta paľis has but aver, u oda pejľas the pro Roma andre Rusko. But romista the o odborňika pre kala berša vakeren the leperen ča pal o romano teatros (1930) the pal oda, hoj andre romaňi čhib has thode varesave poľiticke brožuri the o pamfleti. Has kada čačes savoro? Na kampel amenge te rodel čeporo buter te dikhas pale pal kada časos? Ada ďives te amen hin o Facebook the o Instagram šaj sig the lokes arakhas o historicka ačhibena. No, predal o dromara, minoriti, save pal e luma phirenas but šel berš u na džanenas but pal e historija oda has akor čačes vareso baro. Hin bibacht, hoj le Romen nane irimen historicka ačhibena. Varekana o Roma bajinenas ča pal oda, so chana, kaj sovena aver ďives u te irinel, abo te genel na džanenas. Na phirenas andro školi. Nane len irimen historija, savi šaj buter jekhetanes phandelas le Romen sar narodos (nacija). Pre visa, sar phenen o Čhinde „Šoha ma bister“ šaj phenas hoj o romano dživipen dikhel o lava „Šoha ma leper“.

Avas pale kije historija NEP. Sar phenenas Nová ekonomická politika, savi has kerďi andro berš 1921 anďa vareso le kapitalismostar. O Sovětský stát merkinelas pal angluno themakero barvaľipen sar hin o těžký průmysl, o love andro banki the sa so perel tel o droma – doprava, u o cikneder tarhos džalas polokeder. O podňiki save has andro vast jekhe manušeske, o reštauraciji, o skľepi, e viroba kaj kerenas cikneder veci the varesave podňiki dine pale le manušenge. O manuša pale šaj kerenas pre pengere roľi, pro farmi, akor, te kerena buťi sar e komunita the kerena pro roľi o manuša andal jekh fameľija. O daňi denas o rolňika sar kvóty u e phuv ľikerelas andro vasta o štatos.

Vašoda, kaj but manuša akor na džanenas te irinel, te genel, ta o rajaripen chudľa pal kada te bajinel, the mukhľa bari sikhľuvipeneskeri kampaňa the kerďa nevi reorganizacija andro školstvos. O školi has hijaba, no dikhelas e komunisticko ideologija, o manuša andro školi sikhľuvenas the kerenas fizicko buťi. Šaj oda andre kala ďivesa avel pro čudaľipen, no na rusika naciji the aver minoriti, save perenas tel rusiko rajaripen penge šaj kerenas pengere školi, has oda programos, savo dikhelas jekh oficijalno poľiticko ideologija. E doktrina, kaj pen jekhetanes phandelas o komunismos the nacijengere kulturi anďa baro manušengero uprehazdľipen. Pal o berš 1925, kana has imar o sovjetsko rajaripen zoralo, has charno časos, andre savo has dino o vast le nacijenge the jon šaj bararenas pengeri kultura.

Andro ďives 20. 2. 1928 dine o novini Izvěstija ľil VTZIK u vičinde les Centralno viboris savore Romenge, save dživen andre Rusko federacijaandro ľil has irimen, te o Roma na phiren le verdanenca u te chuden te bešel pre jekh than. Paš oda savore organi kampenas le Romenge te del e phuv, kaj kerena o zemědělská družstva.

Revolučno zor the sajipen pal maškarkulturno dživipen the o silhľuvipen, te džalas pal o Roma, phundraďa le Romenge o vudar, hoj šaj kerde andro berš 1929 literarno sgejľipen Romengero lav (Romské slovo). Andro sgejľipen has o manuša Ivan Rom - Lebeděv, M. Polyakova, N. Duadorova, K. Alekseeva, A. Polyakov, G. Lebeděv the but aver. O sgejľipen kamelas „te zaraľol e romaňi čhib the te irinel romaňi literatura“. O artos, o bašaviben the o ďivadlos (teatros) ušťelas pro pindre the le artistenge pes phundraďa o drom. Peršo ašundo ačhiben andro romano artos has e premijera andro teatros Včera a dnes andro berš 1931 u has oda andro peršo romano teatros Romen andre Moskva. Kada teatros hin ada ďives agorutno olestar, so šaj leperas te džal pal aja ašunďi romaňi renesancija the oda, sar o sovjetsko rajaripen kamelas te del o vast la romaňa čhibake the le sikhľuvipeneske andro školi.

Edouard Chiline hin khatar e romaňi komunita Nižnij Novgorod andre Rusko. Uľiľa andro berš 1968 the študinelas ďivadelno historija the filmovo manažmentos pre Moskevská akademie divadelních umění . Leskeri angluňi buťi has dži akana andro filmos, kultura the o medija. Kerďa the diňa avri o Rombiblio, nekbareder online adresaris te džal pal e romaňi literatura the šaj les arakhen pre www.rombiblio.ru. Aver projekta hin pal e poĺiticko ekonomika te džal pal o maškarthemutno filmovo festivalos, caloevropsko kinematograficko migracija te džal pal upralnacijakero filmos. O Edouard Chiline irinelas andro but filmova the medialna žurnala, pre leskero avrirodkeriben dine o love e Nadace Soroce the Nadace Next Page.

O vakeriben džala andre angľicko čhib, the avela thodo čechiko čhib.

Te avena te šunel, na poťinena love

E akcija hin kerďi jekhetanes le tranzit.cz

o vast den: Ministerstvo kultury ČR, MČ Praha 2, Magistrát hl. m. Prahy, Agosto Foundation

Kija raťakeri škola Předlice

E Historija sar pen marenas o Afroameričana II. vaš pengere čačipena

Dujto trin vakeribnendar save kerel o publicistas the o redaktoris khatar A2 o Matějis Metelcis,
savo avela andro than kaj has e ubikacija – ubitovňa

Dujto vakeriben pal oda, sar pen o Afroameričana marenas vaš pengere čačipena, avela pal o časos kana has o dujto baro mariben dži andre jepaš šovardeš berša kana lengero uprehazdľipen vaš manušengere čačipena has nekbareder. Dikhaha, o drom andre kada mariben, kaj has angluno a Martin Luther King jr. (junioris), pro bojkoti the bare akciji save pen kerenas nekbuter pre americko teluňi sera (jih). Angluno vakeriben avela pal o radikalno uprehazdľipen pre upruňi sera (sever) andre Amerika the oda, savi forma les has andre organizacija Nation of Islam. E duma avela tiš pal jekh nekašundeder manuš andro radikalno kalo uprehazdľipen, charismaticko, dumakero manuš, vičinenas les Malcom X.

15. juloste 19.00 -21. 00, Klíšská 53, Ústí nad Labem
E akcija keren o Na ulici nepůjdeme! the e genďi Romafuturismo

Kija raťakeri škola Předlice

E Historija sar pen marenas o Afroameričana I. vaš pengere čačipena

Peršo trin vakeribnendar save kerel o publicistas the o redaktoris khatar A2 o Matějis Metelcis,
savo avela andro than kaj has e ubikacija – ubitovňa.

O mariben vaš jekhetane manušengere čačipena, te džalas pal o Afroameričana, chudla zorales te labol pal dujto baro mariben. Andre šovardeš berša, sar has bišto šel berša paľis o mariben vaš manušengere čačipena imar chudľa te khelel avri. Andre kada mariben kampelas te dikhel e historija, savi has le Afroameričanen andre Amerika the pro agor, kana ale manušen na has ňisave čačipena u has ča o rabi. Kada savoro hin angluno the akana maškar parne Američana the kale Američana the andro mariben mujal e diskriminacija the o rasismos. Perši prednaška avela pal oda, sar pen o kale manuša dochudle andre Amerika, so len odoj užarelas, the sar pen chudle te marel pal peskere manušengere čačipena, te o rabipen gejľa kijo agor.

7. juloste 19.00 -21. 00, Klíšská 53, Ústí nad Labem, Česká Republika

Kisitinen AMARE Předlice the e genďi Romafuturismo

E Knihovna Romafuturismo!

Fotka uživatele Knihovna Romafuturismo.

Phundravas e Genďi Romafuturismo! Arakhena odoj buteder gende, so irinde o Roma, pal o Roma the aver publikaciji pal e emancipacija save šaj genen andre romaňi čhib, andre čechiko čhib, slovensko čhib, rusiko čhib, angľicko čhib, francuzko čhib the mek aver čhiba. Peršo ďives genaha tosarastar efta orendar dži rači jekh igen ašunďi genďi, so irinďa e Elena Lackovo Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou, pal lakero čhavorikano dživipen andro romano gav pre vichodno Slovensko, pal oda sar has o Roma pre Slovensko marde la perzekucijaha akor sar has o dujto baro mariben the pal lačhi, the na lačhi komunisticko asimilačno poľitika, savi anďa le Romenge (la Elenake tiš) feder dživipen, kijaraťate bašavela Mary C, aven!

Romafuturismus

“NEPRIESTRELNÍ, ten život na nás páli svoje

o patroni, imar čirla

amen našťi viľinen

predžidžiľam ajci, hoj sam olestar zoraleder, oda hin momentos,

hoj amen našťi viľinen.

Na peras pro khoča, na daras ňisostar, bo amen

sme, NEPRIESTRELNÍ. (Nepriestrelní).”

Refrén a slova ze skladby “Nepriestrelní” rappera P.A.T.a si můžeme bohužel přímo spojit s nedávnou tragickou událostí v Chomutově, kde byl z rasistických důvodů zastřelen čtyřiatřicetiletý Rom. Jako abstraktní metafora se tento text může blížit myšlence afrofuturismu, která vznikla v polovině minulého století ale je aktuální i v současné době.
Afrofuturismus popisoval situaci, ve které Afroameričané naleznou spravedlnost až ve vesmírné diaspoře existující mimo planetu Zemi. Vědecká fantastika se tak stala vizí naděje a útěchy před “bílým” útlakem.

1 2

ROMANI
CZECH ENGLISH ROMANI